JOHN HAWKWOOD REPUBLICE FLORENTINSKÉ

JOHN HAWKWOOD REPUBLICE FLORENTINSKÉ 1376.
Jsou doby zlé. Dnes přítel vzácný jest a cenný, sám Říma velekněz kdy vydal na vás klatbu. Boj hlásá vám a okovy a smrt a pleny. Kdo padne v poli s ním, zde nemá odpuštění, kdo dá se na milost, buď za otroka prodán, kdo po obchodu jde, haj svobody a jmění. Já nesoudím, co s otcem křesťanstva tě dvojí, teď slouže vám. Jdu vaším jménem na odvety: boj, lup, měst zážehy mstu vaši upokojí. Jak orel hor spár brousím tvrzí o balvany, jak sokol ve křoví rvu bílé holubice; jsem strakou na zlato, výr – Říma na havrany. Plať! kdo chce duši tuto uchovati v těle, plať! kdo chce míru doma, plať! chtě válku v poli, plať, obci svobodná, jsem tvůj, hrom v nepřítele! Kdo platí poctivě, mou pěsť má i mou péči! Proč Pise lakomé jsem služby vypověděl? Jen tučnou náplastí se jízvy meče léčí. I onen Samaritán – z Písma důkaz vedem – lil raněnému do ran oleje a vína, ba nadto krčmáři zaň ještě platí předem. Plať! Pak mou rukou veden po svém soku šlapeš! Mám tlupy oddané a vítězné. Chtěj s námi: tvým pověžným buď císař, kaplanem tvým papež! 202 Jen k spravedlivým potom údělům mi kročte! Vy žold, my pěsť a hlavu. Krev jest vláha těžká – i vítěz nezištný si každou krůpěj počte! A měl by po právu si čítat dvojnásobně! Krev za vás padlých – tolik přátelů vám méně, krev padlých proti vám – a nepovstanou zlobně. Jsem žoldák poctivý. Váš! Nekupčím už: Kdo víc! Kdes padna s tlupami, nic potom nechci na dlaň, jsa ovšem vítězem, plen dělím na polovic. Dva constablové moji po Faenze pádu – krev chladná englantská, jak ona v mých i žilách – mně o zajatou mnišku vedli spor a vádu. Jest onoho i toho mladá panna cudná. Což metat los, jak pohan o Kristovu sukni? Jsem poctivý, chci kázni. Pochyba miň bludná: Jak na kolenou klečí beruška ta stichlá, já rozvrhnul ji dýkou od hrudi až k lůnu bez necty panenství; mrouc, jenom vděčně vzdychla. Dím bez chlouby ten doklad slavné Signorii: Hle, není ve mně lsti. Kdy kořisti se dělí, ni svojím nejdu po zvůli; v jich úctě žiji. Mé hvězdy smrt-li velí ve vašich mně službáchslužbách, buď psáno kancléřem též do závazných úmluv, co jako křesťan chovám v posledních pak tužbách: 203 Mne jednou pochovej dóm Florencie skvělý! Hrob v lodi tam se znač mi zlatou jména stuhou, kde psanci Dantovi Jste pohřeb odepřeli. Já rodem cizinec, jsem vaším věrným sluhou. 204