CHVALOZPĚV NA ČLOVĚKA

CHVALOZPĚV NA ČLOVĚKA
Bratře můj, člověče krásný, zastřený obraze boha, sobě jsi vesmírem s řadou vznešených zákonů, divů, podej mi ruku a všichni bratří; až k prvému tvoru sepněme tajemný řetěz; bez konce, souzvučný řetěz! Podejte ruce si také; tvorové nenarození, v budoucnu vyčkávající vtělení v podobu lidskou, dychtiví, netrpěliví; věky se utvářející, v přítomnu zakletí v prvky, v buňky a v záhadné síly. Utvořme slavnostní řetěz, chorovod síly a krásy, úchvatné souhvězdí lidstva, plající ve hvězdném širu, plamenné znamení, tvůrcem vžehnuté v prostoru věčnou! V prasvěta úděsných parách životní praprvek bloudil; hledaje lůžka; v němž moh’ by spočinout na dlouhé pouti, ohněm a prostorem těkal, beztvarý – pohyb jen stálý. Mlžina plynná když prvně v pevné se zhutnila jádro, životní praprvek hmota pojala v panenské lůno, zárodek věky v něm dřímal, čekaje zrození svého. V živelných bojích kdys hmota počala v sopečných křečích, vydala plod svého lůna; počátek životů zemských, embryo nevyvinuté, schopné však vlastního žití. 83 Živly se ujaly díla, živily stvoření slabé, daly mu růsti, se měnit, vdechly mu tvárlivou sílu, schopnost, by počalo samo, dále se rozplozovalo. Očistné potopy přišly, světové převraty hrůzné, země však s mateřskou péčí ochraňovala své tvorstvo, aby se rozvíjet mohlo, stále se zdokonalovat..zdokonalovat... Posléze stanul zde člověk, ryzí a zářící bytost, nejdražší myšlenka země, odvaha její a pýcha, k věhlasným úkolům určen, k vyššímu cíli se vzepial. *
Odvážný člověče, s jiskrou božského záblesku v mozku, vidím tvé rekovné tělo, bojovně vzdorné neb choré, paže tvé vztažené k slunci, oči tvé lačné a jasné, vědomé přemoci, síly, účelu, poslání, cíle! Laskám tvé klenuté plece, líbám tvé ruce a nohy, pokorně vinu se k tobě, jako stvol liany k stromu, který svou korunou touží k oblakům, kořeny k zemi. Ohnisko myšlení, živé zrcadlo vyššího chtění, stále výš dychtící, výše, k božstvu až, k tajemství kosmu, šťasten jsem, pyšný, že k tobě bratrsky vinout se mohu, ptát se tě, hladit tě, vzývat, k tobě se utíkat v stesku, s tebou se radovat, smát se, zápasit, strádat a toužit, budovat lidskosti pomník, ke hvězdám rostoucí pomník velkosti, slávy a moci lidského ducha! 84