BLAHOSLAVENÁ STRÁŇ

BLAHOSLAVENÁ STRÁŇ
Důvěrné styky nás pojí rozkoší květnatou: mne a vonící stráň, uléhám na ni denně s milenkou svou: úsměvy a zpěvy platíme jí daň. Jako teď: luční koník zakroužil vzduchem, vrčí jak dětský aeroplánek..aeroplánek... snesl se v travnatý stánek. Silnicí pod strání kotouče prachu se valí, auto vztekle jim prchá a štěká, z bujnosti trampy leká. S milenkou hledíme dolů a v dálku, hledáme vlídné vesničky, které sní jako jesličky z barevné stavebnice. Zdá se, že širý svět obejme směle naše náruč a přivinout vřele jej na srdce může..může... 165 A přece: oči zastihly právě, jak klesá uvadlá chudobka v trávě, shýbám se, cítím, jak paže se chvěje, jak těžký je mroucí kvítek mé ruce, jež před chvílí chtěla svět obejmout prudce a nyní nemůže udržet ani květinku na slunné stráni. 166