MLČENÍ

Emanuel Lešehrad

MLČENÍ
Naslouchej, srdce mé, naslouchej do hloubky, uslyšíš přírody živelné proudění; země se utváří, vzrůstá, se rozkládá v mlčení. Dívej se, srdce mé, dívej se do výše, vytušíš ve věčnu hvězd skon a rození; nebesa tajemně hovoří s člověkem v mlčení. Zazáři, srdce mé, vyzařuj do dálky, ústa má uzavři nářku i nadšení; v hlubině nejhlubší, na výši nejvyšší panuje Mlčení. 147