JARNÍ.

Jaroslav Vrchlický

JARNÍ.
Co jenom řeknem jaru letošnímu, až s hrstí konvalinek přijde k nám? Z nás každý bude sám a sám, tak sám. Dík! přečkali jsme opět těžkou zimu! Tím rty se zachvějí, však v jaké muce! ty konvalinky vezmem’ s úsměvem... a rozejdem’ se... vše nám bude snem... Jen mlčky, plaše políbím tvé ruce. 57