POSLEDNÍ PROCHÁZKA PARKEM V L......*)

Jaroslav Vrchlický

POSLEDNÍ PROCHÁZKA PARKEM V L......*)
Den jarní nesly stromy v haluzích, jen budky špačků prázdny byly ještě; sníh poslední se vpíjel do cest rýh a v zrcádkách tál březnového deště. Cos měkkého se neslo ve vzduchu, jak předzvěst vesny, klidu, usmíření, a z jezu bouřícího výbuchu, a z vlhkých jehněd, mokrých v zamlžení. Jdem mezi stromy, v kroku každičkém se upomínka dojemná hned budí, zvon s vížky zámku doznívá až sem, a skoro mraznou výčitkou až studí. A řeka hučí v jara předtuše, že veselý a nový život vstane, zem celou skryjí květů loktuše a nová naděj i nad hroby vzplane! Jen na platánech pávi hýkají pod záclonami průsvitnými stromů, ti cítí to, jich skřeky říkají, že pán jich více nevrátí se domů. ———— *) Psáno při pohřbu Hlávkově v Lužanech
65