RÁNO.

Jaroslav Vrchlický

RÁNO.
Má ráno půvab svůj, jak nedotknutá miska alabastru, když stojí před tebou, tak svěží, dýchá, voní, že dvě jen holubice, Ticho a Požehnání, z ní pijí. Jich neplaš, dál jdi, nejsi-li jich hoden; jen čistá duše může oceniti ten čistý, svěží, nedotknutý, svatý půvab rána. 79