POHÁDKA.

Jaroslav Vrchlický

POHÁDKA.
Tak bába jednou dětem vyprávěla: „To bylo jako dnes, tak rázem ztměla se naše milá jizba dřevěná, mrak černý jako příkrov v okně stanul a zadunělo a blesk mnohý vzplanul a bouře létla krajem příšerná. A co jsem se tak v temnu zamyslila, již bouř se převalila.“ Jak často, bábo, již spíš dávno v hrobě, jsem připomněl tu zkazku tvoji sobě! Ach, kolikrát se stměla duše mi a šlehl blesk, hrom duněl, vichr kvílil, já chvěl se nevěda, že v tom jsem sílil, pil úkoj, svěžest, dýchal růžemi, jen krůpěj slzná těm se v kalich slila – a bouř se převalila... 84