VEČER.

Jaroslav Vrchlický

VEČER.
Barev žhavých tóny mroucí, hasnoucí jich nádhera, valné ticho, všemohoucí, svaté kouzlo večera, zase duši objímáte: Faustův plášť mi chybí jen vznésti se v ty sféry zlaté jasný, volný, očištěn. Nemám křídel, nemám pláště, ubohý syn prachu, vím, ale křivdy prost a záště, láska že mým bohatstvím, stejně povznésti se mohu až k vám, hvězdy věčité, letět... Kam?... Ať třeba k Bohu. Já to vím – vy nevíte! 72