PŘÁNÍ

Antonín Klášterský

PŘÁNÍ
Ó, věřím, líp že bude našim dětem, že volněj dýchat budou, až my němí již budem spáti pod hlinou a květem a prach náš rozvát bude po vší zemi. Ó, v ten čas rád bych zpět se, Bože, vrátil, nech, jako květ bych mohl na svět vniknout neb skřivan, jas co český luh by zlatil, moh plesem z duše, z celé duše vzkřiknout! 32