ZLATÉ OSTROVY

ZLATÉ OSTROVY
Je soumrak. Západ hoří nad městem nachový. Na modrém vzduchu moři ční zlaté ostrovy. A výběžkem i hranou tak svítí do dáli a v soumrak šerý planou, jak by to volaly: „Ó, lodi unavené, ó, lodi uštvané, zde mír se nad tím klene, kdo u nás přistane. Zde v hájích vonných září nám zlatá jablka, a mládí stesk, trud stáří zde navždy umlká!“ Má loď, jež hlas ten slyší, dál musí do šíra, jen oko tam k té tiši se toužně upírá. 41 ZelŽel, že má nesmí kotva v klid ještě takový! Já dnes bych minul sotva ty zlaté ostrovy... 42