SLAVNOST JARA

Antonín Klášterský

SLAVNOST JARA
Je slavnost jara. Svíček bílých pln kaštan, svícen bohatý, jež ve večerních šera chvílích jsou v jednu zář teď rozžaty. Jak lampičky když bílé, rudé a žluté vroubí drnu lem, již tulipány svítí všude a plápolají kolkolem. Hle, jako velké lampiony když rozsvíceny v zášeří, tak rozvěšel ten večer vonný pivoňky světlé na keři. A teď svůj bengál zažeh’ západ, vše rudne, hoří, plápolá. – Ó, jak tu krásu všecku chápat, jež rozlita je do kola! Pojď, rychle, lásko – než vše zhasne, pojď, po trudu a po hoři kéž ještě jednou růže šťastné ti v bledém líci zahoří! 37