SUSPIRIA

Antonín Klášterský

SUSPIRIA
Ó, souzeno-li, by mé vlasy se skryly šedin do plísně, kéž po ty pozdní věku časy jen nezůstanu bez písně! Kéž nemám podle stráně květné los vyschlého již potoka, kam ptáče v marné touze slétne, že perel se tam naloká. Ať, když se prostřed jarní nivy sta ptáků s písní rozletí, sese, chorý pták a zimomřivý, sám nechoulím něm na sněti. A kdy vše kvete v luhu, poli, že nelze květy sečísti, sám netrčím tu suchý, holý, strom bez květu i bez listí! 63