SEN

Antonín Klášterský

SEN
Tak podivným jsem jat byl snem, že letím, letím nad mořem. A tuším: ráj ten druhý břeh, kde jak by hrál kdos na flétnu; a duší mojí chví se vzdech: Zda dolétnu? Zda dolétnu? A letím dál a letím blíž, břeh v dáli spatřím – jeden kříž. Chrám uprostřed mně svítí vstříc, a zvonů starých zvučná spěž mi volá, slavně, z hloubky zníc: Ó, dolétneš, ó, dolétneš! 57