TRIUMFÁLNÍ SLOKY.

Jaroslav Kvapil

TRIUMFÁLNÍ SLOKY.
Tvá zářná bytost stojí nade mnou a v kathedrálu duše mojí splývá, jak v starých chrámů hloubku tajemnou se nesmrtelné boží slunce dívá. A od těch hrobek, kde spí mrtvých řad, až k fiálám, jež v kadidle se tratí, chrám chvěje se a pěje touhou vzňat a varhanami hřímá do závrati. Čas zaniká a prostor zaniká a moje bytost bytostí Tvou plna jak hymna duchů roste veliká, jak nebe hoří každá její vlna. Já nejsem již: má duše zmizela a nekonečnem letí k zemi zpátky. 21 by cizích světů vůní prochvělá se snesla k prsům přírody, mé matky Však v těle tom, kde mřelo srdce mé, teď Tvoje bytost jásá vítězící, jak myšlénky všech věků rosteme výš vesmírem až světů ke hranici. Vždy výš a výš, kde slunce hoří žár, kam celý život posvátný a ryzí se řítí nadšen, usmířen a stár a v požáru těch věčných hranic mizí. My zvítězili nad vším, co zde je, co do propasti všednosti se kácí, a naše bytost plna naděje se očistěna k svému slunci vrací. Tvou zářnou bytost cítím duší plát, Jak heros bájí vstříc té smrti zírám, jdu z věčnosti zpět do věcnosti spat – a umírám a přece neumírám! 22
Básně v knize Liber aureus:
  1. SLUNCE
  2. V své toužné duši letních nocí něhu
  3. SVÉ MATCE.
  4. TRIUMFÁLNÍ SLOKY.
  5. JAROSLAVU VRCHLICKÉMU.
  6. HARMONIE.
  7. HUDBA.
  8. POHANSKÝ SONET.
  9. STVOŘENÍ.
  10. VÁNOČNÍ SONET.
  11. IMPROMPTU.
  12. PANÍ HELENĚ MODRZEJEWSKÉ.
  13. MODLITBA JARNÍ.
  14. BŘEZEN.
  15. VZPOMÍNKA.
  16. PIANISSIMO.
  17. ZÁZRAK.
  18. ZIMA
  19. EKLOGA.
  20. Kde je naše štěstí? Mekkou, světlou zoří,
  21. EKLOGA JARNÍHO JITRA.
  22. KVĚT JASMÍNU.
  23. ROMANCE.
  24. PÍSEŇ.
  25. Čím byla jsi mi, svět by nepochopil,
  26. ALEJ
  27. POLIBKY.
  28. LETNÍ NOC.
  29. DUBEN.
  30. ŠŤASTNÉ SLOKY.
  31. V POZDNÍM LETĚ.
  32. Ta léta mizí jako mraků stíny,
  33. ŠTĚSTÍ.
  34. I. Když vešla jste tak usmívavě
  35. II. Růže, růže zrosené a svěží,
  36. III. Ó tóny smutných valčíků,
  37. IV. Ten život náš pln poklon je a frásí
  38. V. My věru nevíme, zda byli jsme tím šťastni,
  39. VI. I ta jeseň sbírá, pestré květy ráda
  40. VII. Ó kouzla večera,
  41. VIII. Vy s úsměvem všem stejně klaníte se
  42. IX. Byly to touhy, byla to krása –
  43. X. Je plna měkké vůně komnata,
  44. XI. Kam se řítíme
  45. XII. Jste unavena – spěte blaze
  46. MELANCHOLIE.
  47. V POZDNÍM LETĚ.
  48. NA DVA VERŠE Z „VITTORIE COLONNY“.
  49. SLOKY O UMĚNÍ.
  50. PÍSEŇ.
  51. SLOKY V JESENI.
  52. RESURRECTIO.
  53. PODZIMNÍ NÁLADA.
  54. AKMÉ.
  55. EKLOGA V LISTOPADU.
  56. ADAGIO.
  57. SVATEBNÍ SLOKY.
  58. Ne květin hrst, leč květů tisíce
  59. FINALE.
  60. EPILOG