STVOŘENÍ.

Jaroslav Kvapil

STVOŘENÍ.
Bůh Tvoji duši utkal z lilií a vdech’ jí všechen balsamický dech, jenž světic muka slastí opíjí a za večera dříme ve květech. By po Madonnách touhou nemřel svět, jas Afrodity by s ním dále žil, sny starých mistrů nad propastí let Tvým posvěceným tělem obrodil. Když slyšel zpěvy bílých andělů, v snech tvoření jej ryzí souzvuk jal a těla růžím, duše úbělu Tvé požehnané, velké jméno dal. 33 A když pak zřel, že bytosti Tvé jas v svět všednosti a hříchu posýlá, jak démant slza skanula mu s řas a v drahé srdce Tvé se změnila. 34