IMPROMPTU.

Jaroslav Kvapil

IMPROMPTU. IMPROMPTU.
– Paní Berte Foersterové-Lautererově –
Ó v zemi probuzené již do poupat to žene, a v nebi pějí skřivani... Má země střásá mráz i sněhu tíhu, sní jako Mignon o oranžích v jihu a o květinách na stráni. Ó slunce probuzené svou záři nebem klene, zří zemi toužit v ústraní... Jak Taťana ta nadšená a měkká své příští štěstí od miláčka čeká, své bílé květy na stráni. 36 Nechť léto probuzené své něhy zapomene a žárem zemi poraní: jak Desdemona usne země jednou a v žalu pro ni kouzla hájů zblednou a všechny květy na stráni. 37