I. Když vešla jste tak usmívavě
Jaroslav Kvapil
Když vešla jste tak usmívavě
Básně v knize Liber aureus:
- SLUNCE
- V své toužné duši letních nocí něhu
- SVÉ MATCE.
- TRIUMFÁLNÍ SLOKY.
- JAROSLAVU VRCHLICKÉMU.
- HARMONIE.
- HUDBA.
- POHANSKÝ SONET.
- STVOŘENÍ.
- VÁNOČNÍ SONET.
- IMPROMPTU.
- PANÍ HELENĚ MODRZEJEWSKÉ.
- MODLITBA JARNÍ.
- BŘEZEN.
- VZPOMÍNKA.
- PIANISSIMO.
- ZÁZRAK.
- ZIMA
- EKLOGA.
- Kde je naše štěstí? Mekkou, světlou zoří,
- EKLOGA JARNÍHO JITRA.
- KVĚT JASMÍNU.
- ROMANCE.
- PÍSEŇ.
- Čím byla jsi mi, svět by nepochopil,
- ALEJ
- POLIBKY.
- LETNÍ NOC.
- DUBEN.
- ŠŤASTNÉ SLOKY.
- V POZDNÍM LETĚ.
- Ta léta mizí jako mraků stíny,
- ŠTĚSTÍ.
- I. Když vešla jste tak usmívavě
- II. Růže, růže zrosené a svěží,
- III. Ó tóny smutných valčíků,
- IV. Ten život náš pln poklon je a frásí
- V. My věru nevíme, zda byli jsme tím šťastni,
- VI. I ta jeseň sbírá, pestré květy ráda
- VII. Ó kouzla večera,
- VIII. Vy s úsměvem všem stejně klaníte se
- IX. Byly to touhy, byla to krása –
- X. Je plna měkké vůně komnata,
- XI. Kam se řítíme
- XII. Jste unavena – spěte blaze
- MELANCHOLIE.
- V POZDNÍM LETĚ.
- NA DVA VERŠE Z „VITTORIE COLONNY“.
- SLOKY O UMĚNÍ.
- PÍSEŇ.
- SLOKY V JESENI.
- RESURRECTIO.
- PODZIMNÍ NÁLADA.
- AKMÉ.
- EKLOGA V LISTOPADU.
- ADAGIO.
- SVATEBNÍ SLOKY.
- Ne květin hrst, leč květů tisíce
- FINALE.
- EPILOG