FINALE.

Jaroslav Kvapil

FINALE.
Ten sladký klam mi ještě chvíli přej, ač dobře vím, že lží je tvoje láska, nech zírat mne jen ve svůj obličej a nedbej nic, že srdce moje praská. My šťastni byli málo, pramálo, a naše láska – ach, nač myslit na ni! Jen svadlých poupat pár mi zůstalo z těch jarních dob a v slzách vzpomínání. A neodvracuj drahou svoji tvář, ač poslední svit v duši moji padne: jsem květ, jenž stále v slunce hledí zář, ač dobře ví, že v žáru jeho svadne. 75