POESII.

Jaroslav Kvapil

POESII.
Já dobře vím, v tvé velké slunce zlaté, jež světlem svým se ke geniům sklání, že, červ té země, vzhlédnout nesmím ani a z věcnosti pít číše vrchovaté. Ó tak v tvém klíně usnout jedenkráte a tvoje rety na své cítit skráni: ó Matko, božko, štěstí, blaha plání bych zapomněl rád pro ty chvíle svaté! Tím nekonečným mořem věcných zvěstí, jež u nohou ti valí svoje vlny, vím, člun svůj bludný nikdy nesmím vésti. Ó dej, když navždy mrtvá poušť mne jímá, ten okeanu hymnus krásy plný ať aspoň z dálky ve sny moje hřímá! 95 OBSAH:
Reliquie (1887)7
Bouře za horami. V bouři11 Resignace13 Hlubiny15 Velikonoční motiv17 Meditace18 Nad vyschlým zdrojem19 Monolog samovraha22 Výkřik ducha24 Duma28 SIunečnímu paprsku v zimě27 Meditace28 Být či nebýt?29 V bouřné noci31 Nad Andersenem32 Přípitek34 V zapomnění35 Zasněženo36
Mír. Paprsek39 Poesii40 Mír42 Obraz43 Básníkova podobizna45 Pod řeckou sochu47 Česká píseň49 Sonet z parku50 V letní noci51
[97] Reliquie. Když milovat chcem55 Vrať mi – –56 Po roce57 V jeseni61 Mráz62 Otázka63 Meditace64 Doma65 V smutné chvíli67 Ty tvoje rty – –68 Nad podobiznou69 Terciny71 Smutné myšlénky73 Svadlá poupata74 Finale75 Na můj hrob – –76 Ve starém parku78
Všední život. Všední život81 Plesová ouvertura82 Čtverylka83 Dobrou noc!84 Po plesu86 Z ulice87 Do popsaného památníku88 Impromptu z cest89 Neznámé pianistce90 Paní ***92
Epilog. Poesii95
OPRAVY:
Na str. 11. omylem připojen první verš druhé sloky k sloce první. Na str. 53. místo M. Z. má býti M. B.
E: pk; 2004 [98]