LETNÍ NOCI.

LETNÍ NOCI.
Fac, ut ardeat cor meum!
Máš, noci, perel víc, než moře ve hlubině, a více démantů, než v ranním snění sad, máš tolik slavíků a písní ve svém klíně, co lásky srdce má, jež musí milovat. Máš tolik myšlének, že svět jich neobsáhne, a tolik jásotu, co ptáče za vesny a tolik půvabu, v nějž duše stále prahne, že světu celému jej vdechneš v smutné sny. Ó dej mi hvězdu jen, by svítila mi v žití a v temno duše mé pad’ světlý její jas, ó učiň, démant tvůj ať v srdci se mi vznítí, když paprsk naděje už v jeho šeru shas’. Ó dej mi písně své, ať vyzpívám je z rána a vpletu jejich květ své milé ve kštici, ó dej mi myšlénku, jež krásou požehnána v svět širý padne jak meteor zářící. Jen síly dost mi dej v mé boly beze hrází, dej peruť duši mé, by výš se mohla vznést, žár nadšení mi dej v ten život, jenž mne mrazí, a k skráním diadém mi upleť ze svých hvězd! 51