IMPROMPTU Z CEST.

Jaroslav Kvapil

IMPROMPTU Z CEST.
Ať zimní vichr venku hřímá, řve si, sníh drobný metá na cesty a v lesy: my v teplém coupé zahaleni plaidem v tu vřavu venku klidně díváme se, a v cigarety dýmu lehkém, bledém řeč naše tiše, vesele se nese. A hlavu zad skloniv v zadumání já na plavce teď vzpomněl v mořské pláni, loď jehož hnána úskalím a ledem a prudký vír než ve vln klín ji snese, jak v obličeji zoufalém a bledém děs hrůzy plavci ještě zachvěje se – – 89