DOBROU NOC!

Jaroslav Kvapil

DOBROU NOC!
Po vírném tanci nyní dobrou noc, a spěte sladce, moje drahá slečno: ať zdá se vám, jak velká lásky moc a žertovat s ní jak je nebezpečno! A spěte klidněj, než ten bude spát, jenž při čtverylce – však vy dobře víte! – když z vaší ruky bílý vějíř pad’, se pro něj shýbl ku podlaze hbitě a při tom vaší ruky – nač se rdít?! – jak jeho ústa letem dotknula se: ó já to zřel, ten v oku vašem svit – a po chvíli že vějíř pad’ vám zase! Ba, já to viděl, slečno spanilá, jak čtverylku jste potom celou spletli, a jak jste v zmatku oči klopila, když pohledy se vaše náhle střetly. Leč nyní se už více nerděte, toť v novém plese pohádka je stará: kéž ve květ vonný ona rozkvete při sladkém dechu mladistvého jara 84 a vaši lásku malou za chvilku když spálí život ve svých blesků jase – no, až budete tančit čtverylku, svůj vějíř maně pusťte z ruky zase! 85