Kraji, jenž vždycky jiný byl

Antonín Sova

Kraji, jenž vždycky jiný byl
Tisíckrát jsem si představil kraj svůj, a vždycky jiný byl. Lesy s vyhřátou silicí, na lukách ženy bílící košil a rubášů plátna, den, jenž červánky zlátna selskou vůli táh' radlicí po brázdách. Nejtmavší noci a zářivé dny s nejpalčivějšími poledny, sklizně těch nejúrodnějších roků, ženy těch nejpyšnějších boků, muže slov strohých, zrajících činy, pevných jak rána širočiny, děti, k nimž Panna se shýbala, v oči by modro jim vlíbala. Tisíckrát jsem si představil kraj svůj a vždycky jiný byl. Dávné dny hladu a pohřbů a moru, vojnou vyzáblých stínů a tvorů, třicetileté vyssátí lánů od škadron rytířů cizích a pánů, žebráků malomoc na trzích, zbělené trosky po tvrzích. Bouře jsem vídal v něm nejničivější, větry a smrště nejfičivější, 19 hladové roky jak krysami hlodaly statky a sýpkami, k hřbitovům plnily se stezky, těžké já náhrobní viděl jsem desky. Tisíckrát jsem si jej představil, kraj svůj a vždycky jiný byl. Než mne blesk boží rozdrtí, vrátím se v kraj svůj před smrtí. Poslední rád tu podniknu cestu, budu se blížit k rodnému městu. Ke vsi, již nejraději jsem měl, červen když zářil, hlas kukačky zněl. Dlouho se zraku neobjevila, ale již ve vzduchu ves má tu byla. Od smrků vyhřátých prýštící silicí ženy z luk uslyším, rubáš mi bílící, z jejích žit zavoní chleba mi, z potoka dýchne tůň rybami a teď – docela v hlubině pod lesy ves, jak když večer ji smutkem ověsí... Takto ji uzřím: pochýlena k zemi, jak padla by na kolena v nesmírném zahloubání zbožnosti, jako do věčna, do nesmrtelné volnosti... 20
Básně v knize Básníkovo jaro:
  1. Předjarní noc
  2. Prudká objetí
  3. Zrození zeleně
  4. Štěstí
  5. V předjarním ruchu
  6. Jaro
  7. Probuzení
  8. Jízdou
  9. Kraji, jenž vždycky jiný byl
  10. Stromy jsou v květu
  11. Jitrem
  12. V květnou neděli
  13. Sváteční městečko
  14. Zpívající jitro
  15. Světlá noc
  16. Chvála chalupám
  17. Květen
  18. Hnízdo
  19. Před vzkříšením
  20. Nádherný den na výšině
  21. Cestou
  22. Takové ticho odpočinku v hloubi lesa...
  23. Kout mezi lesy
  24. Dítě v trávě
  25. Rozmluva s létem
  26. Bouřlivý příjezd
  27. Roztoužené ženy
  28. V horách
  29. Nekonečné deště v horách
  30. Zahrada
  31. Pokojný večer
  32. V posledním slunci
  33. Podzim v duši zve k sobě děti
  34. Podzimní noc
  35. V prázdnu polí
  36. Jeseň
  37. Jdu posledním dnem hřejícím...
  38. Chalupa u cesty
  39. Kraj pod sněhem
  40. Hovor s městem
  41. Já dnes jsem citliv byl
  42. Ne, strachu nemám...
  43. Sloky osvobozeného člověka
  44. My a děti
  45. Kořist umění
  46. Rád sevřené mám, krátké sloky
  47. Ztracené záměry
  48. Vše chvílí šera usíná...
  49. Píseň o hodinách tvůrčích
  50. Návštěva soucitu
  51. Radostná píseň
  52. Duchový pozdrav
  53. Sloky
  54. Píseň
  55. Odevzdání
  56. Píseň o nepochopitelném
  57. Tak u srdce mi...
  58. Od člověka k člověku
  59. V záhonech nebes hvězdy kvetly
  60. Píseň
  61. Rád vytrpím
  62. Boží rybář
  63. Sloky
  64. Bolestné zjevení
  65. Stíny dávných sluncí
  66. Srdce
  67. Noclehářova úzkost
  68. Budoucímu básníkovi
  69. Novému umělci
  70. Předtucha
  71. Síla jednoho slova
  72. Píseň života i smrti
  73. Trávy na hrobě
  74. Já nikdy nechci dohotoven být
  75. Víra v život