ÚNOROVÝ ZÁPAD.

Vojtěch Martínek

ÚNOROVÝ ZÁPAD.
Krvavé slunko nad lesy. Les stená nahý, odraný. Bílou si mlhu zavěsí jak obvazu cár na rány... Havrani letí nad polem... Než ve stín chabý, malátný celý les zvolna vepluje, v hasnoucí požár brunátný zlomeným šeptem žaluje... Havrani letí nad polem... Ale noc jako z olova k zemi je tvrdě přitlačí – Slyšíš: to píseň mollová umírá jako ve pláči... Havrani letí nad polem... 79