LISTOPAD.

Vojtěch Martínek

LISTOPAD.
Je noc a věčno jest, spí zem a válka její. Kovové paprsky hvězd k zemi mě přibíjejí. Jsem nyní tvůj, ó země, sterými šípy zbodán, v otroctví krutě a temně za hvězdné groše prodán. Ta tíž – ó hrozná věc, či jaké tvé je jméno? Však srdce moje přec to není probodeno! A z něho slavně dnes vytryskl paprsek bílý, až vysoko do nebes mé střely udeřily. Je noc a věčno jest. Spí země. Oblaka plují. Až v slavné království hvězd mé šípy dostřelují. 102