PROSINEC.

Vojtěch Martínek

PROSINEC.
Strašlivé moře, černé, bez hrází. Však nad ním svítí hvězda idylická. Strašlivé moře, černé, bez hrází, ach, nekonečná bída, bída lidská a nad ní světlo, jež se tiše třese. Klekněte na zem, dlouze modlete se! Strašlivé moře, černé, bez hrází, do jeho hloubky prudce vrhněme se, snad na dně jeho věčná nicota je, strašlivé moře, černé, bez hrází, já věřím: tam je Bůh, tam sudba zraje, bolestná píseň touhy v srdci lká mi, strašlivé moře, černé, bez hrází. Pozdravuji tebe, hvězdo, která svítíš nad vodami. 103