Klamna útěcha.

Adolf Heyduk

Klamna útěcha.
Počkej, má písničko krotká, však ty zas perutě zvedneš, zlatem až slunce je protká, v úbělu stromy až shlédneš! Čekám, leč otálí doba, slunce je skryto, kde mešká? Na stromech bílá je zdoba, sivá jsou křídla a těžká. Ubohá písni, tys snila! Mračna tvou oblohu stíní, na stromech zdoba sic bila, květ však to není, jen jíní! 34