VI. Jako tomu stromu,

Adolf Heyduk

VI.
Jako tomu stromu,
Jako tomu stromu,
kudy jsme Tě nesli, síla prsou tuchla a haluze klesly, tak v den přenešťastný také mně se stalo: krev mi v žilách stydla, blaho oprchalo.
V žilách krev mi stydla, oči v líce padly, ruce křížem spjaté na ňadra se kladly; noha v chůzi vázla – jak strom na rozcestí u hrobu jsem stanul... Konec bylo štěstí. 105