Kousek ráje.

Adolf Heyduk

Kousek ráje.
Pěkná krajinečka nehornatá, hladká, všude samé květy, pohádka to sladká. Závoj teplé mlhy na snivé má tváři, důvěrně jí slunko z dětských očí září. V nivy ty a divy bystřeň perly hází, na srdci má leknín, kol vrbové mlází. Důvěrno zde všecko vrchovatou měrou, bez bázně se ryby honí vodou šerou. 58 Všecko důvěřlivo, všecko bez obavy, i ten štěp zas kvete dříve holohlavý. Bez plašení v sítí lyska hnízdo vije, bez nástrahy chřástal sinou vodu pije. Kropenatí špačci, plni rozhovoru, na krov domků tíhnou k holubímu sboru. K mlatu křepelice spějí jako k vábci, z dětských ruček zrnka mlsní zobou vrabci. Vše je krásno kolem, luh i sad i chata; opatruj tě Pánbůh, pohádko má zlatá! Opatruj tě Pánbůh, tichá, milá, hezká, lesy ovinutá krajinko má česká! 59