Mám dost!

Adolf Heyduk

Mám dost!
Tak pravili mi: „Zanech zpěvu, věk valně posněžil ti leb, viz v lidských utrpení zjevu, čas píseň zanáší jak plevu, jsi stár, máš ženu, střádej chléb! Hleď na bedlivé druhy svoje, k nim hojnost snáší se i čest, a zlato třpytí se jim s kroje, – ty za čapkou máš kousek chvoje, květ na srdci, leč prázdnou pěst. Kam vede onen život ptačí? Nuž, změň se, spěš!“ – „Ne, dosti mám, mně chvoj a kvítí k blahu stačí, ať stane se, jak Pánbůh ráčí; já za chléb duše nedávám!“ 23
Básně v knize Rosa a jíní (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 15):
  1. Rosa a jíní.
  2. Píseň vlaštovice.
  3. Beze stopy.
  4. Vzpomínka.
  5. Prosba.
  6. Při dešti.
  7. Prchlý máj.
  8. Jeseň v jaře.
  9. Mír.
  10. Mám dost!
  11. Přání a srdce.
  12. Úkryt.
  13. Nač žalovat?
  14. Topole.
  15. Až přijde čas.
  16. Stárnoucí peň.
  17. Dotaz.
  18. Jíní.
  19. A vlny bouří dál.
  20. Klamna útěcha.
  21. Zimní květy.
  22. Vidina.
  23. Jarní jízda.
  24. Pozdrav.
  25. Domovina.
  26. Rodný kraj.
  27. V záplavě ranních červánků.
  28. Rodné údolí.
  29. Pohled k domovu.
  30. Kousek ráje.
  31. Ráj mladosti.
  32. Léčka.
  33. Rodné místo.
  34. V zášeru dětských myšlenek.
  35. Cesta k domovu.
  36. Shledání.
  37. V zamyšlení.
  38. Náhrada.
  39. Kacíř.
  40. Pod starou hruší.
  41. V Šilinkově důlu u Rychmburka.
  42. Soudce.
  43. Matce.
  44. Matce.
  45. První loučení.
  46. Blud.
  47. I. Zle vítr krajem pískal,
  48. II. Bylo v rodné síni
  49. III. Den si do červánku
  50. IV. K oteckému domku
  51. V. Nehoda a Starost
  52. VI. Jako tomu stromu,
  53. VII. Marně ohlížím se
  54. VIII. Bože, milý Bože,
  55. IX. Poslední návštěva.
  56. X. Otcův hrob.
  57. I. Moje máti zlatá, zlatá moje máti!
  58. II. Máti, milá máti, moje srdce zlaté!
  59. III. Na prahu jsme stáli,
  60. IV. Na vršíčku za Smíchovem
  61. V. Smutno, žalno v zimě, v jaře
  62. Hroby rodičův.
  63. Návrat.
  64. Matčina píseň.
  65. Vábení.
  66. Zlí střelci.
  67. Otčím – chléb.
  68. Po půl věku.