Po půl věku.

Adolf Heyduk

Po půl věku.
Světem uštvaného v těžkém čase přivábil mě drahý domov zase, kde jak dítě, tužeb prost a přání, o lidském jsem žití neměl zdání. To byl on, můj domov milovaný, oko na vše pohlíželo strany, to ty nivy, luka, lesy, pole, i týž mlýn, jenž smutně klepal v dole. Zřel jsem potok, tekoucí kol hradu mimo drobných chaloupek a sadů – vše jak ondy dřímalo a snilosnilo, a přec, Bože, všecko jinak bylo! Před domkem, kde někdy matka stála, mladá žena s útlým dítkem hrála, a z těch oken otevřených nyní pohlíželi na mne lidé jiní: 129 A v té síňce, v níž bylo tak milo, nevím jak, teď vše se zatemnilo, jen protější blíže krbu stěna, stejně byla sluncem ozářena. A ta hruška v sadě, z půle dutá, kdys má skrýše, byla podseknuta; zaplakal jsem u té družky stoje; podťato s ní také srdce moje! – Zklamán žitím, těžkou slzu v řase, nazpět pospíchal jsem z domku zase, divno-li, že tolik změn se stalo? Století půl na nás napadalo! – 130 OBSAH.
I. PRCHLÉ CHVÍLE. Rosa a jíní11 Píseň vlaštovice12 Beze stopy13 Vzpomínka15 Prosba16 Při dešti17 Prchlý máj18 Jeseň v jaře19 Mír21 Mám dost23 Přání a srdce24 Okryt25 Nač žalovat?26 Topole27 Až přijde čas28 Stárnoucí peň29 Dotaz30 Jíní31 A vlny bouří dál32 Klamná útěcha34 Zimní květy36
II. RODNÝ KRAJ. Vidina39 Jarní jízda43 Pozdrav45 Domovina47 Rodný kraj51 V záplavě ranních červánků53 Rodné údolí55 Pohled k domovu57 Kousek ráje58 Ráj mladosti60 Léčka62 Rodné místo64 V zášeru dětských myšlenek66 Cesta k domovu68 Shledání69 V zamyšlení70 [131] III. RODNÝ DŮM. Náhrada79 Kacíř81 Pod starou hruší83 V Šilinkově důlu (u Rychmburka)85 Soudce88 Matce90 Matce91 První loučení92 Blud94 Otci I.98 II.93 III.100 IV.101 V.103 VI.105 VII.106 VIII.107 IX. Poslední návštěva108 X. Otcův hrob110 Matce I.112 II.113 III.114 IV.116 V.118 Hroby rodičův120 Návrat121 Matčina píseň122 Vábení123 Zlí střelci124 Otčím – chléb126 Po půl věku129
E: až; 2002 [132]