Stárnoucí peň.

Adolf Heyduk

Stárnoucí peň.
Jsem samoten jak v širém poli stárnoucí peň, když zlatem stkví se po okolí bohatá žeň. I zírá kol; sněť jeho kloní tajemný stesk, vždyť nad hlavou se jemu honí haditý blesk. On zná ty kruté jeho střely; v starobnou hruď tak často s kletbou zaletěly: „Ubohým buď!“ Je chor; však za jara, kdy pučí paběrkem sil, zpěv tichý v duši jeho zvučí: Já šťasten byl! 29
Básně v knize Rosa a jíní (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 15):
  1. Rosa a jíní.
  2. Píseň vlaštovice.
  3. Beze stopy.
  4. Vzpomínka.
  5. Prosba.
  6. Při dešti.
  7. Prchlý máj.
  8. Jeseň v jaře.
  9. Mír.
  10. Mám dost!
  11. Přání a srdce.
  12. Úkryt.
  13. Nač žalovat?
  14. Topole.
  15. Až přijde čas.
  16. Stárnoucí peň.
  17. Dotaz.
  18. Jíní.
  19. A vlny bouří dál.
  20. Klamna útěcha.
  21. Zimní květy.
  22. Vidina.
  23. Jarní jízda.
  24. Pozdrav.
  25. Domovina.
  26. Rodný kraj.
  27. V záplavě ranních červánků.
  28. Rodné údolí.
  29. Pohled k domovu.
  30. Kousek ráje.
  31. Ráj mladosti.
  32. Léčka.
  33. Rodné místo.
  34. V zášeru dětských myšlenek.
  35. Cesta k domovu.
  36. Shledání.
  37. V zamyšlení.
  38. Náhrada.
  39. Kacíř.
  40. Pod starou hruší.
  41. V Šilinkově důlu u Rychmburka.
  42. Soudce.
  43. Matce.
  44. Matce.
  45. První loučení.
  46. Blud.
  47. I. Zle vítr krajem pískal,
  48. II. Bylo v rodné síni
  49. III. Den si do červánku
  50. IV. K oteckému domku
  51. V. Nehoda a Starost
  52. VI. Jako tomu stromu,
  53. VII. Marně ohlížím se
  54. VIII. Bože, milý Bože,
  55. IX. Poslední návštěva.
  56. X. Otcův hrob.
  57. I. Moje máti zlatá, zlatá moje máti!
  58. II. Máti, milá máti, moje srdce zlaté!
  59. III. Na prahu jsme stáli,
  60. IV. Na vršíčku za Smíchovem
  61. V. Smutno, žalno v zimě, v jaře
  62. Hroby rodičův.
  63. Návrat.
  64. Matčina píseň.
  65. Vábení.
  66. Zlí střelci.
  67. Otčím – chléb.
  68. Po půl věku.