Návrat.

Adolf Heyduk

Návrat.
Zvon zvučí – vánoční jsou svátky, hruď chvěje se, leč srdci vděk, duch v blaha sen se vrací krátký v skrýš horskou, v domku přístěnek; i rozhlíží se k různé straně, zda pozná prostičkou tu síň? když odcházel, psal v knihu Páně ku svému jménu „Jdi a hyň!“ Leč dohvězdná když půlnoc vzplála a kmentem přioděn byl svět, v ráz touze křídla vyrůstala, a v rodnou síňku letěl zpět, své nemoh zapomenout chatky, a přes tlum hor a vodstva říš spěl duchem zlíbat hlavu matky, a na otcově hrobu kříž. 121