Pozdě.

Adolf Heyduk

Pozdě.
Mé jaro zaniklo! Zlý byl to chvat, a já tím prchlým jarem bloudím v snění po háji junáckého rozechvění, v němž rudé listí vidím spadávat. Kde čas, když ráje uprostřed jsem stál a čekal dne, v němž duše jas se vznítí, by jako ptactvo z šelestného sítí roj myšlenek z ní k nebi vylétal. Ten prchl čas, už dávno odkvapil, teď těsně spěchá za mnou jeseň ručí a stále jednou otázkou mne mučí, proč z číše blaha dřív jsem neupil? A teď už nelze pít, ztich’ její šum, ač divým žárem zmírá duše v žízni... Kdo proudem zhrdal dřív, nechť zhyne v trýzni! Tak bylo vždy, a věčně musí být! – 32
Básně v knize Černé růže (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 21):
  1. Černé růže.
  2. Teskný okamžik.
  3. Po probdělé noci májové.
  4. Letnice.
  5. Vzdech.
  6. Zřídlo úkoje.
  7. Nedůvěra.
  8. Písničkář a píseň.
  9. Života štěstí.
  10. Zvony pláčí.
  11. Marná útěcha.
  12. Polní kvítí.
  13. Před růží kvetoucí.
  14. Za rána.
  15. Čekám.
  16. Pod střemchou.
  17. Smír.
  18. Lesu.
  19. U růžového keře.
  20. Popelec.
  21. Pozdě.
  22. Bez žele.
  23. Po bouři.
  24. Vlny.
  25. Jelen.
  26. Resignace.
  27. Zanesení ptáci.
  28. Růže rudé, růže bílé.
  29. Prosba.
  30. Utonulý.
  31. Družky duše.
  32. Smírce.
  33. Letní jitro.
  34. Výsledek.
  35. Dar úkoje.
  36. Omyl.
  37. Vězeň osudu.
  38. Večer.
  39. Přede žněmi.
  40. Tužba.
  41. Loretánské zvonky.
  42. Klas.
  43. Co zbude.
  44. Smír.
  45. Bez úkoje.
  46. Hynutí.
  47. Vyrovnáno.
  48. Bez perutí.
  49. Přání.
  50. Prchající písně.
  51. Již se připozdívá.
  52. Sovy.
  53. V podzimní den.
  54. Hrdě!
  55. Na pastvině.
  56. Smutný čas.
  57. Vše se změní...
  58. Západ.
  59. Večer.
  60. Mlhy podjeseně.
  61. Usouzeno.
  62. K pouti.
  63. Starý básník.
  64. Volání.
  65. Besídka.
  66. Pták a píseň.
  67. Vzpomínka.
  68. Z vlastních dveří.
  69. Přes noc.
  70. Zasněženo.
  71. Zimní noc.
  72. Žal.
  73. Trudné upomínky.
  74. U zamrzlého zdroje.
  75. Půjdem spat.
  76. Největší přání.