Vše se změní...

Adolf Heyduk

Vše se změní...
Západ odívá se v roucho rudé, na obrovské housle vichor hude, příšerně to zvučí v starém sadu, a já těžkou hlavu v dlaně kladu. Větrem zmítán déšť se v okna točítočí, divná žalost oblévá mi oči, stesk vzletnému srdci pouta kuje, už mi život tepny podvazuje. Kolem hlavy trny se mi tísní, duše smutnou krvácí mi písní; ztratilo se všecko letem roků, pramen slz jen temení se v oku. Čekám! Tuším, že se v klidné době všecko změní, třeba v temném hrobě; že se slza z očí navždy ztratí, a má píseň skřivánkem se vrátí. 72