U zamrzlého zdroje.

Adolf Heyduk

U zamrzlého zdroje.
Sníh zavál pole, háj i luh, vše bílo v zad i v před, dech stromů v jemné jíní stuh’, dech řeky v jemný led; tříšť útlá – zdroje stkvoucí sen – se těsná kraje kol, a diamanty posázen je pampeliščin stvol. Plach stehlík k zdroji přiletěl: „Kde krůpěj k pití as? Znik’ vína zdroj, jejž dřív jsem měl na slunný hodokvas; mám u pramene zhynout snad, než písně vyzpívám?“ – A zaúpěl a mrtev pad’ – či jsem tím ptákem sám? 92