Trudné upomínky.

Adolf Heyduk

Trudné upomínky.
Běží půlnoc zasněženou plání běží upomínka sivou skrání; obé, mrazem hnáno, smutně klusá; půlnoc luh i polí setbu ranní, upomínka květy ňader dusá. Přejde půlnoc; v horský odpočinek zajde zima; pestrý květů vínek jaro luhům dá... Co ňadrům asi? Ach, jen černé růže upomínek, do srdce a kalné slzy v řasy! 91