Z vlastních dveří.

Adolf Heyduk

Z vlastních dveří.
Vše sivo kolem, mraky temně šedé jdou v dál a šíř, svou družku zimu podzim k hodu vede, a jiní jemnou pýř jim na svatební cestu sypou mraky – ach, nejen jim; mně taky! Zapadlo všecko, srdce mé i hlava, v hruď dech’ mi chlad; poslední kvítí duše opadává, a přes noc snad krev žití rozkazu se vzdorně zpeří – a z vlastních musím dveří. 85
Básně v knize Černé růže (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 21):
  1. Černé růže.
  2. Teskný okamžik.
  3. Po probdělé noci májové.
  4. Letnice.
  5. Vzdech.
  6. Zřídlo úkoje.
  7. Nedůvěra.
  8. Písničkář a píseň.
  9. Života štěstí.
  10. Zvony pláčí.
  11. Marná útěcha.
  12. Polní kvítí.
  13. Před růží kvetoucí.
  14. Za rána.
  15. Čekám.
  16. Pod střemchou.
  17. Smír.
  18. Lesu.
  19. U růžového keře.
  20. Popelec.
  21. Pozdě.
  22. Bez žele.
  23. Po bouři.
  24. Vlny.
  25. Jelen.
  26. Resignace.
  27. Zanesení ptáci.
  28. Růže rudé, růže bílé.
  29. Prosba.
  30. Utonulý.
  31. Družky duše.
  32. Smírce.
  33. Letní jitro.
  34. Výsledek.
  35. Dar úkoje.
  36. Omyl.
  37. Vězeň osudu.
  38. Večer.
  39. Přede žněmi.
  40. Tužba.
  41. Loretánské zvonky.
  42. Klas.
  43. Co zbude.
  44. Smír.
  45. Bez úkoje.
  46. Hynutí.
  47. Vyrovnáno.
  48. Bez perutí.
  49. Přání.
  50. Prchající písně.
  51. Již se připozdívá.
  52. Sovy.
  53. V podzimní den.
  54. Hrdě!
  55. Na pastvině.
  56. Smutný čas.
  57. Vše se změní...
  58. Západ.
  59. Večer.
  60. Mlhy podjeseně.
  61. Usouzeno.
  62. K pouti.
  63. Starý básník.
  64. Volání.
  65. Besídka.
  66. Pták a píseň.
  67. Vzpomínka.
  68. Z vlastních dveří.
  69. Přes noc.
  70. Zasněženo.
  71. Zimní noc.
  72. Žal.
  73. Trudné upomínky.
  74. U zamrzlého zdroje.
  75. Půjdem spat.
  76. Největší přání.