Západ.

Adolf Heyduk

Západ.
Viz, za lesem, kde sosny výš se pnou, zjev slunce zalit září nachovou, proud rudé krve je to, nevidíš? a stéká k zemi stále níž a níž. – V mých prsou prochvělých je tentýž zjev za lesem žití krvácí můj zpěv... Což srdce mého žal v něm necítíš? a volněj teče vždy a zhyne již. 73