PROLOG.

Sigismund Bouška

PROLOG.
Tu ruku pravou požehnej mi, Kriste, své krve rubín vpusť v tu pravou dlaň, v niž beru denně Boha Tělo čistéčisté, tu jako Františkovu ruku raň! Tu ruku pravou požehnej mi, Kriste, tou zvedám Krev Tvou denně v kalichu, nechť, andělové, čistá jako vy jste, plá v nevinnosti zářném přepychu! Tu ruku pravou požehnej mi, Kriste, kéž Panen Královna ji posvětí, tou bojuji já za vítězství jisté a za svůj hřích chci býti obětí. Tu ruku pravou požehnej mi, Kriste, v ni péro beru, jak jsem přísahal, bych ke cti Ježíše a Panny čisté své hymny svaté a ty pouze psal! [9]