Věnec trnový.

Sigismund Bouška

Věnec trnový.
Buď veleben, ty vínku trnový, jenž kolem čela Kristova se rděl, buď veleben v tom ostnu každičkém, jenž v svatou hlavu hluboce se ryl, ty bolu symbole, ty laure spásy! Pryč s věncem zpívající rozkoše, pryč s tebou, vínku z růží spletený, pryč růže vášně, které lákají, krev srdce pijí, sílu ochromí, a v studu posléz klopí očí řasy! Pryč s těmi květy, dolů s čela již jak rudé slzy k zemi padejte, ať zbude jenom vínek Kristův zas, byť nepodoben zdál se vavřínu, ó vínku očisty a laure spásy! Jak svatá Terezie de Jesu, ta mystických včel – pěvců královna, ó Ježíši, já básník poslední, jenž v kněze lyru biji nehodný, Tvou žádám korunu, Tvůj vavřín spásy! 1894
13