Srdce Ježíšovo.

Sigismund Bouška

Srdce Ježíšovo. Jacintu Verdaguerovi.
Ty trny, jež Tvé Srdce Božské vroubí, můj hříšný splétal prst, že zaryly se v svaté jeho hloubi a rubín pad’ v mou hrst; Tu ránu, jíž Tvé Srdce Božské puká, to jabko granátu, má hříšná, Kriste, otevřela ruka v šílenství záchvatu; Ten kříž, jejž Tvoje Srdce Božské nese, já odepřel jsem nést, jak Šimon, který nucen ustrne se nad bolem Tvojich cest; Ten plamen, jenž Tvé Srdce Božské zžíhá, já rozňal vinou svou, mráz nevděku a velké viny tíha mé chladné Srdce rvou. Kéž trny Tvé mi v lásky růže vzplanou, a v očistu Tvůj kříž, a rána Tvá mě k Tobě vede branou, a plamen k Tobě blíž! 1894
138