I.

Sigismund Bouška

I.
Blesk v mračna píše křivolakým pérem – – Noc kolkolem, jdu v svitu lampy šerém, jdu strmou cestou neschůdného vrchu. Tma po nebi, tma po zemi se plíží, mrak oblohu, mrak stezku sráznou tíží, jen časem blesk mi v cestu svítí svrchu, a zase noc – a zas se blesky kříží. Muž přede mnou se v temném vzduchu míhá a zvonek v ruce, v prostor prázdný zvoní, a nade vším cos jako velká tíha, to noci stesk, a krok se noří do ní. Tam podle srázu v temnu les se krčí, vstříc větví praskot zní a šumot smrčí, v tom nový blesk! – tam ku nebi kříž trčí. V té noci černé vichr svatbu slaví, svůj tanec divý kol mé tančí hlavy, a do vlasů mi hrčí svoje rythmy, a lampou šlehá v mihotavé přítmí. Jdu s Pánem Bohem, ruce bursu drží, jdu opatrně nad zející strží a v kamenité rýhy šlape noha – jdu s veselím, jdu, nesu svého Boha! 1893
49