Notturno.

Jaroslav Vrchlický

Notturno.
Do ticha noci, které monotonní se rozlívá tmou, cosi divně zvoní, je času křídlo to, jež uniká? Do dlaní znavených se hlava kloní, jak mury o lampu sny bijí do ní – teď chybí ti jen píseň slavíka. Kde vzal by se tu, v šer, jenž všecko cloní, kde pouze duma dumu, stín stín honí, kde sotva upomínka zatiká? A jen to čas je, co své slzy roní do vásy prázdna, rychle sáhni po ní, před tebou rozplývá se veliká: To celý Prostor! Věčnost! Slyšel’s o ní? teď znáš ji v této písni monotonní, v níž nad hlavou Čas tobě utíká... 51