V noci.

V noci.
Sám nad svou pracíprací, sám a sám na časy zašlé vzpomínám; zapadlé koleje dalekých cest a plné jabloňových hvězd a plné lupení jeseně, jak jimi vesele, šíleně jsem pobíhal neb tich se bral, kam chtěl můj ideal. A cítímcítím, někdo velký, se mnou v souhlase, mně přes rameno dívá se. Sám nad svou prací, sám a sám na zašlé časy vzpomínám; veselé pitky přátelských hochů, vzpomínek hodně a žertů trochu a cesty domů plné snů a tuch do neznámých dnů... já dál se hnal, sta písní stkal, jak chtěl můj ideal. A cítímcítím, někdo velký, se mnou v zápase, mně hluboko v zrak dívá se. 135 Sám nad svou prací, sám a sám na časy zašlé vzpomínám; na všeho vznik a všeho zhyn a za mnou stojí velký stín, má v oku přísnost, v tváři chlad, ó Bože můj, to smrt je snad? Nuž pokyň k nové pouti dál, kam chce můj ideal. A cítímcítím, onen velkývelký, se mnou v souhlasesouhlase, mně přímo v duši dívá se! 136