Verše večerní.

Emanuel z Čenkova

Verše večerní.
Spí v nočním klidu vlny mladých klasů, spí cvrček ve pšenice zlatém vlasu a zcmězemě ve snu zvolna dýchá. Jde k zámku alej dlouhým, tmavým řadem, v ní voní staré lípy libým chladem v noc čarovného ticha. Jdou laně k vlhkým Iukám z černých borů, jak lehké stíny duchů v plachém sboru, jdou tiše v toulavém svém tlumu... Tam v dáli v okně světlo: jeho záře se ztrácí ve stříbrné mlhy páře jak sníci divnou dumu... 21