NEDĚLE V ROBINSONU.

František Kvapil

NEDĚLE V ROBINSONU.
Mohutných stromů v korunách jak klícky besídky, a v nich štěbet jako ptačí – blíž pohleď, student s grisetkou to vždycky, máj zkvetlý kol i v oku jich se zračí. Jak útulno tu, svěže, romanticky! Tam dole pestrý lidí roj se tlačí, zní kolovrátky, smích kdes, flegmatický jen krčmář nosit číše sotva stačí. S omáčkou králík – k idylle to dosti, a Pařížan se v sedmém nebi cítí – však jaro kouzla pro všecky má hosti! A dál zas kolotoč se vírem kroutí, houpačky, střelnice – já zdám se sníti, mním, v Čechách jsem kdes na vesnické pouti! 78