POSELSTVÍ.

POSELSTVÍ. Legionářům-mučedníkům na Piavě.
Boj krutý byl to – jeden proti třem, jenž ve Vlčím se vznítil Doupěti. Voj, sevřen mořem Turků, ztonul v něm, nás Řeků tři sta padlo v zajetí. Boj krutý byl to – leč co udatnost, kde přesila se drze směje v líc? Tam každý v reka z našich junů vzrost, nepřátel v krvi kleslo přes tisíc. Ve větru svobodně náš prapor vlál, zpěv Rhigův plamenný se k nebi vznes – jak skála v příboji náš hlouček stál, až Deilos, vůdce, střelen k zemi kles. Byl rudý každý kámen, každý stvol, Kleft mříti znal, však ne se zachvěti – leč Turků mrak nás sevřel kolem kol, nás Řeků tři sta padlo v zajetí. * I smál se paša: „Kořist vítaná, však pro ni kde zde nabrat šibenic? Hle, olivníky stráň je postlána – sám kismet nám to pomoc nese vstříc!“ 32 Dal svázat ruce nám jak otrokům, a katů sbor již dal se v práci svou. Vzdech jeden nevyšel však našim rtům, zrak náš plál hněvem jen a pohrdou. Šli starci, stříbrem prokvetlý jich vlas, šli muži, v jejich oku hořel vzdor, šli chlapci – každý zaplakal by z vás, však slzou nesvlažen ni jeden zor. Smrt potupná čím duši hrdiny? Za volnost vlasti životy chcem dát – to odměna, to cíl náš jediný! A nevyrve jej z hrudi naší kat! * Já poslední byl. A v tom paša vzkřik: „Jej pusťte, v Patras ať tu nese zvěst, kde nejprv zrádný odboj Kleftů vznik: Tak zdrtím každý odpor na ručest! Tak zhyne, zpupně kdo se odvážil vzdorovat naší moci bezmezné, svobody choutku z otrockých vám žil vyžene meč můj v seči vítězné! Být volni chcete? Vítr s větví jen s vašimi trupy volně bude hrát, 33 kdy bašibozuk v loktech vašich žen a dcer se bude v chatách vašich hřát. Tak otroků nám vzroste nový rod, šíj shýbat pánův naučí jej bič – u Allaha! Je poselství ti vhod? Teď, rabe, v cestu, a z mých očí pryč!“ * Mužové Patrasští! Zde poselství – poslední ze tří set zde stojím sám. Ať každý Hellén rychle o něm zví, ať do hor spěje, v lesy, k rovinám! Smrt těch tří set ať nové vytvoří zas reky – vlasti oporu i čest! Ať v každém zraku pomsta zahoří, ať železnou se stane každá pěst! Ať duši každé hněvu hrdý vznět dá sílu, jaká vládne paží stem – ať vzplane boj, jak nebyl, co je svět, byť v krvi celá ztopila se zem! Mužové Patrasští! Těch mrtvých tam neželte, ni mne, jenž zbyl poslední – čas k činu teď! Nuž v boj, ne k žalobám! A nad Řeckem se volnost rozední! Zlatá Praha 18. IX. 1918.
34