BOUQUINISTÉ NA QUAI D’ORSAY.

František Kvapil

BOUQUINISTÉ NA QUAI D’ORSAY.
Po zídkách nábřeží, jež platan stíní, v kasettách, na bednách i holé zemi, čím Francie duch zkvetl dřív i nyní, tě vábí s kouzly mladých snů tvých všemi. Přistoupíš – kramář poklony hned činí, ví, znalec jsi, chce elzeviry třemi tě oblažit, v té vedle leží skříni, Lucrèce i Bossuet – jak, tys hluch a němý? Snad exotica? Hle, tu Ši-king Číny! Tam v malajštině bibli zříš – div celou! Zde Hafis, Džami... Či cos z hebrejštiny? Tak rád jsem chodil kol nich z podvečera, a jednou, zázrak! Kořist lovím skvělou – Ballanche: „Orphée“! poklad – pro Zeyera! 81